Po úspěšné kvalifikaci v KP jsem s týmem mladších žáků vyrazili na mistrovství republiky. Příjezd byl dost chaotický a před začátkem jsme se ani nestihli řádně rozkoukat a už jsme porazili první tým. V druhém kole jsme padli na budoucí vítěze ze Starého Města a s nimi jsme padli taktéž. Byl to náš asi nejhorší výkon a od kanára nás zachránila Verča Melicharová. Druhý den jsme měli dost protichůdné problémy. Někteří partie blicali a někteří nekoordinovaně padali na čas. To nás stálo zápas s Čelákovicemi, a později Grygovem. Věděli jsme, že tým na to má a když jsme porazili slabší Líně, nakopli jsme se k pořádné jízdě.

V pravou chvíli nás dost podrželi i jinak výteční Tobiáš Barták, Jonáš Fadrný, Jáchym Vorlík a Natálka Vaníčková. Porazili jsme tak Šachovu akademii VŠTE a Sulimov od Zlína. Na splnění našeho cíle, být do 10. místa, budeme muset ještě alespoň jednou vyhrát. Do cesty se nám však postavil první nasazený tým Aurory. Ač byli jasnými favority, zápas dlouho nevypadal nijak špatně. Hlavně díky obratu Verči Melicharové a klidné výhře Jáchyma Vorlíka. Bohužel Honzík Vaňáček, který soupeře drtil útokem, nenašel cestu k výhře, a ten hru i zápas poslal do dramatu u Tobiáše. Ten odmítl remízu, abychom mohli alespoň remizovat, a i když tam byla šance na vítězství, dočkali se soupeři. Čekal tak na nás poslední, nejdůležitější zápas se silnou Plzní. Poměrně rychle vyhrála Natálka a Tobík už byl dost blízko, ale jinak to nevypadalo nic moc. Honzík jako v každé partii divoce útočil, ale vypadalo to, že soupeř útok odrazí, Jáchym překombinoval obranu a prohrál a Lukáš se tradičně s časem řítil do stresových hladin. Jonáš prohrával o dva pěšce, a tak se zrodilo drama. Naštěstí Honzík uobtěžoval svého soupeře divokou dámou, a tak nám stačil půlbod ze dvou horších partií. Lukáš v časovce čaroval a chyba soupeře visela ve vzduchu, ale bohužel to zahrál přesně. Vše tak bylo na Jonášovi bez dvou pěšců. Naštěstí pomohlo soupeřka, když zakombinovala dlouhou složitou kombinací, kterou úplně nedopočítala, a tak za ty dva pěšce získal zpět figuru. Dál už to jen profesionálně dotáhl do konce. Vítězství nám vysloužilo 9. místo na republice a dobrou pozici do další kvalifikace. Moc děkuji všem hráčům a rodičům za jejich přístup. Ne všem se dařilo, jak by si přáli , ale ostatní za ne zaskočili a o tom týmové soutěže jsou, protože jako celek jsme uspěli, jak jsme si přáli.